Já mám velké přání, ale pod stromeček mi jej nikdo nemůže dát... Lásku.

Miluji tě čím dál víc.

Asi jsem blázen a stěží Ti kdy povím, že miluji Tě moc, že jsi můj den i noc. Že jsi má potrava i voda, že jsi můj vzduch a srdce ti chci podat, bez ostychu a až se nikdo nebude dívat, budu tě objímat, hladit a líbat a do ouška Ti šeptat věci hezký, třeba že jsi moje velký štěstí.

Zeptej se růže, proč tak krásně voní, zeptej se slunce, proč tak svítí. Zeptej se kluků, proč tak žalují, ale neptej se mě, proč tě tak miluji.

Pohladit Tě po tváři, vidět ještě jak se Tvůj úsměv rozzáří a popřát Ti sladké sny, ať se Ti má lásko krásně spí.

Mám strach, že až jednou zavřu oči, bude tam tma a ne Tvá tvář. Mám strach, že zapomenu Tvou vůni. Mám strach, že se mi přestane o Tobě zdát. Mám strach, že Tě ztratím.

Zavřeš oči a sen ti připomene její hebké vlasy, co sluncem jsou prozářené, její plné rty k polibku připravené. Cítíš její dotyky co spalují tvou kůži, její vůně, co voní po krásné růži. Být tak šťastný jen jeden jediný den, škoda jen, že je to pouhý sen.

Nemůžu tomu uvěřit! Jsem v tom! Jsem tak šťastná! Konečně mi naši pořídili internet...

Koupila jsem ti k svátku krabici čokolády... taky by ti chutnala.